Jaroslavické hody

Nejprve trochu historie…

Hody /posvícení/ nebo jak to kdokoliv z nás nazve, se slaví v Jaroslavicích  již několik staletí. Možná bude někoho zajímat, že hody jsou vlastně „svátkem kostela“ . Komu je kostel zasvěcen, toho svátek slaví. V Jaroslavicích máme farní kostel svatého Jiljí / 1.9./, takže jsou hody vždy první neděli v měsíci září.

Svatý Jiljí (anglicky: Saint Giles, latinsky: Egidius, francouzsky: Gilles, italsky: Egidio), 640 -  710), mnich a poustevník, jeden z  nejoblíbenějších středověkých světců.

Podle legendy se narodil v Athénách v Řecku jako syn bohatých rodičů. Již jako chlapec projevoval mimořádnou dobročinnost. Když rodiče zemřeli rozdal všechno jmění chudým a rozhodl se sloužit Bohu v ústraní jako poustevník.

Sv. Jiljí bývá označován za patrona kojení a kojících matek (laňka), tělesně postižených (zraněn visigótským střelcem), žebráků (dobročinnost), lesů, kovářů a z méně jasných důvodů i skotského města Edinburgh. Poskytuje přímluvu i v případech epilepsie, rakoviny, duševních chorob, ženské neplodnosti a nočních můr.

V 18. století byly hody vyloženě církevní událostí. Ve století 19. byly v Jaroslavicích, jako i  všude jinde doplněny lidovou veselicí. V Jaroslavicích prý bývaly velkolepé. Chasa  stavěla už v pátek na náměstí stany vyzdobené chvojím, ve kterých se zpívalo, tančilo a hrálo. Začínalo se zvaním k muzice. Zvaní mělo na starosti pět urostlých mládenců, kteří nesli „Robisch“ / k  vidění je v Heimatstube ve Zwingendorfu/, zdobený Mašlemi. Zvaným nalévali víno ze džbánků. Ti na oplátku přispěli nějakou mincí. O  posvícení bývalo vždy veselo ve všech hostincích.

Novodobé hody...

Po druhé světové válce, v roce 1945, došlo k úplné výměně místního obyvatelstva. Veskrze německé  obyvatelstvo bylo nahrazeno lidmi z celé republiky i reemigranty z různých koutů Evropy. Trvalo několik let, než některé zvyky byly obnoveny. V 50. letech 20.  století se tak vytvořila tradice krojovaných hodů.

Kroje se několik desítek let půjčovaly z Moravských Budějovic. Byly to umělé kroje, které vycházely z moravských tradic. Je samozřejmé, že v tehdejší době nebylo možné a ani přípustné použít tradiční jaroslavické „německé“ kroje. V 90. letech 20. století došlo k úpadku  zájmu mládeže a  hody se čtyři roky nekonaly.

V roce 2000 byla tradice krojovaných hodů opět obnovena. Obecní úřad nechal ušít nové a  velmi vkusné kroje. /viz foto/. Celé léto se schází jaroslavická mládež v  sále „Hostince U Šmídů“, kde nacvičují hodové tance a zpěv. V pátek před slavností staví chasa „máju“ na Náměstí. V sobotu ráno se sejdou mládenci u stárka  a společně se vydají k obydlí stárky, u které jsou zase všechna děvčata. Zde se koná za přítomnosti místních obyvatel zahájení hodů, nalévá se víno a hostí se koláčky. Odtud se vydají všichni společně ke starostovi, který pronese slavnostní řeč a předá symbol vlády nad obcí po dobu hodů stárkovi. Pak se vydá průvod za hudebního doprovodu obcí. Mládež zve obyvatele na večerní zábavu.
K večeru  proběhne slavnostní požehnání v kostele sv. Jiljí. Od 20 hodin se pak koná tradiční zábava.